+420 725 297 641
koudelkova@homevet.cz

Co je u HomeVet nového?

Mobilní veterinární ordinace

10.03.2020

Vážení klienti, nově jsme pro Vás vybavili i dvě veterinární sanitky jako mobilní veterinarní ordinace! Fungujeme tedy současne i jako zvireci zachranka, v autech muzeme i zoperovat akutni stavy vyzadujici okamzity zasah lekare, intubovst dychavicne pacienty a napojit na dychaci pristroj s kyslikem, vysetrit krve, udelat sono i rentgen a dalsi vysetreni k dodiagnostikovani akutnich stavu. Sanitky slouzi i k osetreni neakutnich pacientu - provadeni chirurgickych ukonu u zvirat, ktera se boji na veterinu apod. Cena vyjezdu sanitky v neskutnim rezimu (nami navrhovany cas prozpusobeny nasim moznostem) je 15 Kč/km plus cena osetreni-viz cenik. Cena vyjezdu zvireci zachranky v akutnim rezimu je 35 Kč/km plus poplatek za urgentni vyjezd 1000 Kč.

Nový rentgenový přístroj

03.01.2019

V ramci kvalitnění naší diagnostiky i v terénu, u nemobilních zvířat a všude tam kde je třeba, jsme pořídili nový rentgenový přístroj, se terým uděláme snímky vašeho zvířete i u Vás doma. Jedná se o nejmodernější přímou digitalizaci s vysokým rozlišením.

Článek o veterináři do domu

02.01.2019

Náhodou jsme při brouzdání na internetu našla článek o veterináři do domu kde jsme byli doporučováni. Potěšilo: www.msdvetmanual.com/musculoskeletal-system/myopathies-in-small-animals/feline-hypokalemic-polymyopathy

Svědivost u psů a koček

01.11.2018

Příčin pro svědivost u psa a kočky může být mnoho a Váš mazlíček by si určitě zasloužil podrobnější vyšetření kůže zaměřené na parazity, bakterie, plísně nebo kvasinky.

Svědění kůže může být projevem jak kožního onemocnění, tak celkové nemoci organismu. Vyvolat pruritus u zvířat dokáže například bodnutí hmyzem. Může nastat i v důsledku alergie například na kovy, na určité chemikálie, kosmetiku a materiály, se kterými je Váš mazlíček v přímém kontaktu. Typicky třeba i materál pelíšku, ve kterém spí. Svěděním pokožky se může projevovat i atopická dermatitida u psa a kočky.

Svědivá a podrážděná pokožka může doprovázet opruzeniny, může být i projevem ekzematického onemocnění nebo lupénky. 
Jedním z důvodů svědění pokožky může být i onemocnění svrabem Sarcoptes scabiei, Notoedres cati a Otodeces cynotis  u psa a kočky- není pravda ze svrabem trpí jen venkovní zvířata, nýbrž i ta, která žijí indoor.
Svědění kůže může signalizovat i další onemocnění: poruchy štítné žlázy u psa a kočky, poruchy odtoku žluče, selhání ledvin, kožní lymfom atd.

Veterinární dermatologicke vyšetření to není vyšetření jenom klinických znaků které vidíme okem, ale i celkového organizmu zvířete. Proto  diagnostika příčiny svědění nebo jakekoli jiného dermatologickeho znaku muže byt dlouhotrvajícím (několik týdnů až měsíců nebo let) - jde li o kočičí nebo psí svrab nebo jakoukoliv alergii (potravinová, alergie na bleší štípnutí, atopická dermatitida..). Dermatolog/žka to je veterinární lékař který ví nejenom základní věci ve veterinární dermatologii, ale i jine doktorské specializaci, například veterinární endokrinologii, veterinární gastroenterologii atp, celoživotně se musí vzdělávat, sbírat opravdu hodně informací o živote vašeho mazlíka. A podle toho se řídít dále. Velice důležitou roli při diagnostice a následující léčbě hraje účast majitelů. Samozřejmě s konzultaci a pomocí veterinárního lékaře. Takže přejeme hodně trpělivosti a zdraví vám i vašim zvířátkům.

Měření tlaku u psů

28.10.2018

Právě jsme zakoupili z Velké Británie nejlepší přístroj na měření tlaku u psů a koček na světovém trhu! U každé kočky nad 5 let věku by mělo být součástí vyšetření i přeměření tlaku a eventuáně i následná terapie, a my jsme si toho vědomi. Měřit tlak v domácích podmínkách je i daleko příjemnější pro kočku a přesnější než na klinice.

Velikonoční svátky

29.03.2018

Vážení klienti, o Velikonočních svátcích budeme ordinovat v omezené době, a to jen v pátek a sobotu. V nedeli a pondělí nebudeme dělat výjezdy, budeme ale na naší klinice Jičínská 47 Praha 3, a to téměř celý den, 11-20. Volejte kliniku 777 469 530.

Stárnutí psa

09.11.2017

Naše téma „Stárnutí psa“, které zajímá řadu chovatelů psů jsme podpořili rozhovorem s pražskou veterinářkou. Pokud i pro vás je toto téma osobní, přečtěte si zajímavé odpovědi. Na naše otázky odpovídala paní veterinářka MVDr. Marta Koudelková.

Mezi projevy stárnutí patří nižší ochota k pohybu, někdy i nástup kulhání nebo obtížnějšího ranního vstávání, úbytek svalové hmoty, šedý zákal čočky, změna pigmentace srsti, ev. i zadýchávání a další problémy související někdy se zhoršeným zdravotním stavem u starých jedinců, příp. i močová inkontinence. Nastávají i změny funkce mozku, i u psů se může projevit demence nebo agresivnější chování.

Starší psi všeobecně více odpočívají a začínají preferovat kratší procházky, přestávají aportovat a více hodin denně prospí. 

Jelikož na naší klinice klademe velký důraz na prevenci, která je bohužel u veterinářů stále ještě dost podceňovaná, tvoří staří pacienti až 50% veškerých případů. Již od věku 6 let psům pravidelně odebíráme krev na kompletní vyšetření tak aby veškeré případné zdravotní problémy byly odhaleny včas, kontrolujeme hladinu štítné žlázy, domlouváme s majiteli ultrazvuk dutiny břišní a v indikovaných případech i kardiologické vyšetření, standardem je i rozbor moči minimálně dvakrát ročně.

Nejčastěji řešíme chronické selhání ledvin, sníženou funkci štítné žlázy a zhoršenou funkci jater. Dále ve vyšším věku klademe důraz na zdravé dásně a zuby psa a výše zmíněné kardiologické vyšetření které přímo u nás provádí veterinární kardiolog specialista. V neposlední řadě u starších pacientů řešíme i artrotické stavy a onkologii, poruchy nervů... Problémů u psů ve vyšším věku je více a dá se říct, že mohou postihnout jakoukoliv orgánovou soustavu.

Onemocnění jater u koček

11.11.2016

Játra jsou nepostradatelný orgán v lidském i zvířecím organismu. Jsou jakousi centrální laboratoří a továrnou celého těla.

Onemocnění jater u koček je celá řada, a ne vždy dokážeme přesně určit, co bylo příčinou. V tomto ohledu je velmi důležitá i role samotného majitele, který své zvířátko pravidelně pozoruje a registruje každou změnu zdravotního stavu.

Mezi nejčastější klinické příznaky onemocnění jater patří zvracení, průjem, bledé nebo žluté sliznice, žluté zbarvení bělma a vnitřní strany boltců, nechutenství, hubnutí kočky apod.

Kočky jako masožravci jsou velmi náročné na příjem bílkovin v potravě a i krátké nechutenství trvající pár dní může způsobit výrazné ukládání tuku v jaterní tkáni a jaterní poškození. Proto by majitelé neměli brát delší nechutenství u koček na lehkou váhu a vždy vyhledat veterináře.

A co Vás bude u veterináře čekat? Mezi základní způsoby, jak zhodnotit funkci a strukturu jater patří vyšetření krve u koček (hematologické a biochemické) a vyšetření kočky ultrazvukem. V těchto vyšetřeních se neomezujeme pouze na kontrolu jater, ale zhodnotíme i činnost dalších orgánů – zejména ledvin a štítné žlázy. Výsledkem je tedy celkový screening, který může odhalit i počínající problémy, které se ještě v chování zvířete nijak neprojevily a umožňuje nám je tak účinně řešit.

Terapie onemocnění jater spočívá zejména v aplikaci preparátů na podporu regenerace jater a krmení speciálními veterinárními dietami. Tyto diety mohou být buď komerční granule, nebo vařené krmení dle speciálně sestavených receptur přímo pro Vaši kočku.

Ordinací, kde by byli veterináři schopni sestavit takovou jaterní dietu kočce na míru není mnoho, ale naše ordinace sestavení receptů individuálně dle potřeb a nemocí psů a koček dělá již rutinně.

Kočičí panleukopenie

22.10.2016

Na území hlavního města Prahy byl potvrzen výskyt viru kočičí panleukopenie. Jedinou prevencí je očkování kočky.

Panleukopenie je virové vysoce nakažlivé onemocnění, virus je velmi odolný a je možné jej na své zvíře přenést i nepřímo prostřednictvím například kontaminovaného oblečení nebo předmětů. Infekce se projevuje nechutenstvím, kočka má průjem s příměsí krve, snížením obranyschopnosti organismu. Onemocnění lze léčit pouze prostřednictvím rychlé podpůrné terapie, bohužel i tak uhyne spousta nakažených koček. Koťata, která nejsou potracena a narodí se kočce, která panleukopenii prodělala během březosti, mívají doživotní následky v podobě poškození mozku.

Očkování koček proti panleukopenii je běžně dostupné a dokáže kočku ochránit až po dobu tří let, záleží na druhu vybrané vakcíny.

Chystáme novou veterinární kliniku

19.06.2016

Chystáme pro Vás novou veterinární kliniku! Od léta 2016 budeme otvírat novou veterinární kliniku v Praze 3 v ul. Jičínská, v blízkosti Olšanského náměstí a Flory. Ta nahradí naši dosavadní kliniku Novovysočanská, kde ukončujeme za Veterinární klinika Novovysočanská s.r.o. svojí činnost. Bude zachavaná široká otevírací doba a zajistili jsme pro Vás parkovácí místa.  Těšíme se na Vás, více info zde nebo na 777 469 530.

Pomáháme kočkám z domova Sluníčko

11.01.2016

Začali jsme zdarma pomáhat kočkám z kočičího domova Sluníčko, z.s. při léčbě jejich zdravotních komplikací kmenovými buňkami. Do projektu je zapojeno Medicínské centrum Praha Avecell, kterému moc děkujeme za poskytnutí buněk.

Zatím byla ošetřena Márinka - kočička, kterou trápí chronická rýma. Po první aplikaci zdá, že rýma ustupuje. Dalším ošetřeným je kocourek Vítek. Vítka trápí bolestivé záchvaty v místě, kde mu byla amputována končetina.

Tyto záchvaty má vícekrát denně, někdy i celé hodiny dokola. Neúčinkují už žádné léky proti bolesti, skončil na Tramalu a už ani ten moc neúčinkuje. Zkoušely se i léky a epilepsii, krev byla vyšetřována několikrát a absolvoval postupně veteriny v Roudnici n.L., v Litoměřicích, Vetcentrum, AAvet , kliniku MVDr. Herčíka, kde byla rána reoperována a MVDr. Maradu. Záchvaty jsou od amputace nožičky, od června 2014.

Prosím, držte palce, aby záchvaty u Vítka po ošetření kmenovkami přestaly. Moc si to přejeme.

Zároveň bychom rádi podpořili Kočičí domov Sluníčko a jeho úžasné majitele Milanu a Stanislava Petráskovy, kteří se o kočičky tak vzorně starají. Pro bližší informace na stránky www.kocicidomovslunicko.cz

Pár slov o nebezpečném parazitovi - klíštěti

08.04.2015

Klíště patří mezi ektoparazitární roztoče, kteří se živí cizopasně na nejrůznějších druzích savců a ptáků. Z hlediska odborné klasifikace lze rozlišit dvě základní čeledi klíšťat – tzv. měkká klíšťata, jež se vyskytují převážně v oblastech teplých klimatických podmínek a na těle hostitele cizopasí v řádu několika hodin, a tzv. tvrdá klíšťata, která jsou více rozšířená a na těle hostitele mohou cizopasit v řádu několika dnů. V České republice i celé středoevropské oblasti je nejrozšířenějším druhem klíště obecné (lat. Ixodes ricinus). Hlavní nebezpečí klíšťat představují různá infekční či kožní onemocnění, která přenášejí. Mezi nejzávažnější patří především lymská borelióza, klíšťová encefalitida, ehrlichióza, anaplamóza či babesióza, z kožních onemocnění se mohou objevit zánětlivé ekzémy nebo alergické reakce.

Životní cyklus klíštěte zahrnuje tři základní vývojová stadia – larva, nymfa, dospělec. Jednotlivá stádia postihují různé druhy živočichů, přičemž platí, že všechna se živí krví svého hostitele. Larvy klíšťat parazitují především na drobných savcích (zejména hlodavci), podobně jako nymfy, které postihují například ptáky či ježky. Dospělci klíštěte již cizopasí na větších savcích, napadají například vysokou zvěř, psy, kočky. Klíště prochází jednotlivými vývojovými stádii 2-4 roky.

Léčba a prevence

Při nálezu klíštěte je nutné jej neprodleně odstranit. Včasné odstranění klíštěte snižuje riziko přenosu infekčního onemocnění. Napadené místo je třeba dezinfikovat jodovými přípravky (př. Betadine) nebo jinou dezinfekcí. Nedoporučuje se natírání klíštěte různými mastmi, lihem a podobnými prostředky, které klíště usmrtí, neboť zvyšují možnost infekční nákazy. K odstranění klíštěte je vhodné užívat pinzety či speciální háčky (lze zakoupit u nás na klinice) a krouživými pohyby jej ze srsti zvířete vykroutit . Klíště je nutné odstranit celé a živé, aby se zamezilo vyvržení obsahu trávicího ústrojí klíštěte do krevního oběhu hostitele a minimalizovala se pravděpodobnost přenosu infekční nákazy. Po odstranění klíštěte je nutné postižené místo znovu řádně dezinfikovat.

Základním preventivním opatřením je eliminace možnosti napadení zvířete klíštětem. Využít lze různých antiparazitárních (obojek, sprej, spot-on roztoky) či repelentních přípravků pro psy a kočky, které je vhodné aplikovat v pravidelných intervalech tak, aby jejich účinnost pokryla pokud možno celé aktivní období klíšťat. Zároveň je nutné minimalizovat pobyt v rizikových oblastech. Ohniska výskytu klíšťat představují zejména lesní a luční porosty, místa s hustým křovinovým a bylinným porostem. Napadení hrozí především v aktivním obdobím klíšťat, které probíhá zejména v měsících březen až listopad, s kulminací v letních měsících. Po každém pobytu v místech výskytu klíšťat by měla následovat důkladná prohlídka srsti zvířete. K přichycení klíštěte může dojít i po několika hodinách, proto je vhodné prohlídku opakovat.

Účinnou ochranu proti rozvoji infekčního onemocnění představuje také vakcinace zvířete. V současnosti existují vakcinační preparáty proti vzniku Lymské boreliózy. Cena jedné vakcíny se pohybuje okolo 500 Kč. První očkování je nutné provést dvakrát, další vakcíny stačí aplikovat vždy jednou ročně. Vakcinaci proti onemocnění nebo konzultaci si u nás můžete objednat.

10 nejčastějších chovatelských mýtů

01.04.2015

1)„Kastrace je proti přírodě!“

A zabíjet koťata proti přírodě není?

2) „Čistit zuby i kočce je nesmysl, natož jí to učit už od koťátka!“

Jedním z nejčastějších a nejbolestivějších problémů, se kterými se setkáváme u starých koček, jsou záněty dásní a špatný stav zubů. Zkuste i své kočce čistit zuby. Alespoň dvakrát týdně.

3) „Fena by měla mít alespoň jednou za život štěňata!“

Frekvence výskytu zánětů dělohy a rakoviny mléčné žlázy je stejná u fen matek jako u těch, co štěňata nikdy neměly. Pokud štěňátka nechcete z chovatelských důvodů, je nejlepší prevencí kastrace hned po prvním hárání.

4) „Chci svému pejskovi dopřát, tak mu kupuji kvalitní granule a ty vylepšuji masem!“
V tom případě se z kvalitních granulí stávají nekvalitní, protože tak významně narušujete (původně v granulích vyvážený) poměr živin.

5) „Zvíře je staré a léčba se už nevyplatí!“

Stáří není diagnóza!

6) „Na odstranění zubního kamene jsou nejlepší kosti!“

Kosti raději nikdy! Ani na zubní kámen!

7) „Jsem těhotná, kočka musí pryč!“

Několik argumentů, proč se nebát: většina žen má proti toxoplazmóze již protilátky, tudíž je chráněná.  Oocysty kočka vylučuje jen při svém prvním nakažení. Tyto cysty se stávají infekčními až druhý den. Zachůdek by měla tedy čistit jiná osoba každý den! Při dodržování základních hygienických návyků je přenos nereálný.

8) „Ať si Alík tu ránu líže, psí sliny jsou léčivé!“

A co bakterie z psí tlamy, které naopak léčbu ran komplikují a prodlužují?

9) „Musím si nechat naočkovat kočku proti vzteklině, je to přeci povinnost!“

Ze zákona se kočky proti vzteklině očkovat nemusí. Pokud žijí pouze v bytě, je očkování proti vzteklině spíše kontraproduktivní (některé statistiky dokazují vyšší výskyt postinjekčního sarkomu a nedostatečnosti ledvin právě u koček očkovaných proti vzteklině). Chystáte – li se ale cestovat s kočkou do zahraničí, nebo je kočka venkovní, potom je vakcína nezbytná.

10) „Než půjdu k veterináři, zkusím zatím Ibalgin nebo Paralen!“

Některé lidské léky, navíc často laicky dávkované, jsou pro zvířata velmi nebezpečné.

Text: MVDr. Marta Koudelková, veterinář až k Vám domů

Jak rozumět psům

21.03.2015

Štěně už z dálky signalizuje dospělému psovi svou poddajnost. Pokud je dospělec duševně v pořádku, na štěňata ani feny obvykle neútočí.

Štěně se při setkání s dospělcem nejprve kouká jinam, odvrátí hlavu a odhalí tak hrdlo, jemně dospěláka šťouchne do krku anebo mu dokonce olizuje oči a koutky. Znamená to: „Jdu si tě skamarádit a vím, že jsi kápo. Nechci na tebe nic zkoušet, uznávám tě jako vůdce.“

Psi se někdy vzájemně čistí, ale dělají to jen zvířata, která se dobře znají. Pro podřízeného psa je to spíš prostředek, jak zklidnit situaci. Olizování je pozůstatek štěněčího instinktu – tím mládě kdysi vábilo matku, aby mu vyvrhla natrávenou potravu. „Podřízený pes se chová jako štěně a dominantního psa tak vyzývá k rodičovskému chování,“ píše se v knize Řeč psů (Roger Abrantes, 1997).

Psi štěkají, vrčí a vyjí, ale nejvíce komunikují výrazem tváře a postavením těla. Dá se z toho vyčíst jejich záměr i nálada.

Například ovčák se klidně může skamarádit s čivavou. Často k tomu ale nedojde, protože majitel malého psa takové přátelství předem zatrhne. „Když jsem potřebovala socializovat svou ovčandu, aby si zvykla na ostatní psy a byla v dospělosti bezproblémová, neměla jsem moc příležitostí. Kdokoli mě potkal, bral své psy hystericky do náruče, protože se bál, že je ten můj pokouše,“ říká Petra Vyplelová, cvičitelka psů, která má zároveň na České zemědělské univerzitě na starost výzkum chování psů.

 „Velký pes se naučí, že si musí dávat pozor. Pozná, kde a jak jsou malí psi zranitelní. Majitelé by měli umožnit psům, aby se seznámili a spřátelili. Jinak je ochuzují,“tvrdí Vyplelová. 

Očichávání zadku – pozdrav

Psí seznamování je plné rituálů. Když se dva vítají, začínají velmi opatrným vzájemným očicháváním čenichů a pak genitálií. Jakkoli se to někomu může zdát nechutné, měli bychom jim to v klidu umožnit, protože je to naprosto přirozený akt jako náš pozdrav a podání ruky. Po tomto seznámení se psi většinou v klidu rozejdou nebo si začnou hrát, pokud jsou si blízcí věkem a postavením, nebo případné rozdílné postavení akceptují. Problém obvykle nastane, když jsou oba dominantní a mají potřebu poměřit, který z nich má navrch.

A tak na sebe začnou vrčet a naježí se. Což znamená: „Jsem velký a nebojím se tě.   Raději uznej, že jsem silnější, a můžeme se rozejít. Nepouštěj se do mě, byl by to  boj.“ Většinou k němu vůbec nedojde, poměřování končí u hrozby. Vítězné body si  připíše ten, kdo méně štěkal různými tóny a méně vrčel, což je projev submisivních jedinců. Dále ten, kdo déle vydržel upřený pohled, což je u psů nejužívanější známka nadřazenosti.  Nebo ten, kdo na druhém psovi předvede kopulační pohyby, jež nemusí být sexuálně motivované, ale projevují nadřazenost. Na příští procházce může být výsledek zase opačný. Může k němu pomoci i zmíněné naježení, při němž se vizuálně zvětší objem těla. Je to takové machrování, kdo je mohutnější. V podoblasti hřbetu jsou navíc pravděpodobně umístěny pachové žlázy, které uvolňují chemický komunikační signál. Z pachu se mimo jiné psi dočtou i to, jaké je jejich soupeř v hierarchii dominance vysoko.

Možná právě proto se psi i „mimo lov“ válejí v páchnoucích látkách – maskují tak své skutečné postavení a hrají si na něco víc. Neznají značkové oblečení a luxusní hodinky, tak se místo toho porochní v mršině. Pak si alespoň na chvíli užívají privilegia vyššího postavení, protože neznámá „vůně“ přitahuje pozornost ostatních psů. Ti se pak dost často vyválejí ve stejném „podkladu“.

Zdroj: Časopis Týden, 36/2012, foto: muj-pes.cz

Střípky ze stáže v Řecku

16.10.2013

V srpnu 2012 jsem absolvovala stáž na menší veterinární klinice na řeckém ostrově Skiathos. Personál kliniky byl komorní, ale neuvěřitelně milý: doktorka Kalliopo a její bratr Theoklitos. Měla jsem možnost přihlížet jejich jednání s klienty a ač řecky rozumím jen omezeně, trpělivě mi v průběhu vše překládali do angličtiny.

„Potkáváš často zanedbaná zvířata?“ ptali se. Já, zvyklá na bezproblémové mazlíčky, kterým se od majitelů dostává nejlepší péče, jsem  byla touto otázkou překvapena. „Tady v Řecku lidé o zvířata nepečují.“ Musela jsem si připustit, že nemocná zvířata jsou v této zemi na každém rohu. Kulhající psi bez majitelů, kočka s obrovským nádorem na nose… pár osamělých zanedbaných zvířat jsem tu také zahlédla.

Byla to lačná výměna názorů a nekonečných dotazů ohledně pacientů, majitelů a všeho kolem veterinární medicíny v obou státech – Řecku i České Republice. „Ale když už se Řekové o svá zvířata starají, tak se starají pořádně!“ omlouval poněkud skličující skutečnosti doktor. V zápětí přišel do ordinace osvalený mladý muž s neméně osvaleným americkým stafordem s kupírovanýma ušima.  V Řecku je kult těla zásadní, ne nadarmo se zdejší muži i ženy trápí v posilovnách, aby pak ohromovali na pláži. A stejně tomu tak je i u jejich zvířecích miláčků. Smutně jsem si při pohledu na osvaleného psa na váze a spokojeného majitele uvědomila, jak svou povrchnost přenášejí i na němé tváře. Doktorka dodala, že za vším stojí anabolika a speciální strava pro psy. Kupírování uší z jiného, než zdravotního důvodu je v Řecku, stejně jako u nás, zakázáno. Není tam ale výjimkou, že je místní veterináři provádějí, za vším stojí strach ze ztráty klienta a finanční stránka věci.

Zajímavý je i přístup k antibiotické politice. V Řecku se k antibiotikům může dostat prakticky každý, i bez medicínského vzdělání. Jelikož hrozí riziko rezistence bakterií k antibiotikům (jinými slovy – nadmírou nesprávného užívání antibiotika mohou přestat působit, a to i na lidi). Naprosto běžní byli v Řecku klienti, kteří svému psovi dávali nesprávně antibiotika, prakticky každý měsíc, bez porady s lékařem.  Veterináři si pak již nevěděli rady, protože většina běžně používaných antibiotik byla v těchto případech již bez účinku.  Jelikož jsou tito veterináři na Skiathosu jediní, mohou zkusit léčbu některé nemoci bez zbytečných antibiotik a nemusí mít strach, že klienti odejdou ke konkurenci. Protože prakticky jsou antibiotika to jediné, co klienti chtějí.

Studium veterinárního lékařství trvá v Řecku o rok méně, než v naší vlasti, tedy 5 let. Po ukončení univerzity ovšem nečekejte, že seženete zaměstnání, kde budete finančně ohodnoceni. A tak po náročné škole musí mladí veterináři ještě pracovat úplně zadarmo do té doby, než budou schopni si otevřít vlastní provozovnu. Není divu, že jich mnoho odchází do zahraničí, zejména do Velké Británie.

Co mne ale zaujalo, bylo nadšení těchto dvou mladých veterinářů, kteří si i přes nedostatek financí a krizi otevřeli v listopadu 2011 tuto kliniku. Ne, že by pocházeli ze Skiathosu, naopak. Ale vycítili příležitost na ostrově s dvěma tisíci stálými obyvateli, jež se v létě rozrostou na 100 000. Do té doby tu veterina nebyla žádná.

Když vejdete do hlavní místnosti, zjistíte, že toto je vedle čekárny podstatnou a jedinou místností na klinice. Uprostřed vyšetřovací stůl, který slouží v časech operací i jako operační, v rohu stůl s počítačem. Zapsané a uložené anamnézy byste v něm ale hledali marně. Vůbec mám tak nějak pocit, že se anamnéza (neboli důležitá historie k jednotlivým pacientům), vynechává nebo zúží na pár základních otázek. V rohu místnosti byly tři obrovské klece a mnoho přepravek. Snad hospitalizace.

Kolem vyšetřovacího stolu se motala Balerínka – kočka, kterou našli sraženou autem, ležící na ulici. Zachránili ji. Pouze šestitýdenní koťátko tak již absolvovalo operaci kýly a mělo zlomenou nožičku fixovanou v sádře. Balerínka se stala jakýmsi maskotem této kliniky a chodili jí hladit a krmit i lidé z okolí. Další nalezenec v kleci v rohu, kterého zachránili, byla kočka s nádorem na spodní čelisti. Po amputaci má již čile k světu a je velmi přítulná a vděčná. K obyvatelům této místnosti patřila i hluchá starší kočička a několik koťat, z nichž se jednomu muselo bohužel odoperovat velmi nemocné oko.

Vraťme se ale k tomu pozitivnímu, co jsem si ze stáže odnesla. Kromě odlišných vyšetřovacích postupů a rozmanitých možností terapie v podstatě podobných problémů jako u nás jsem byla nadšena přístupem – jak ke klientům, tak ke zvířatům. Je vidět, že oba mají zvířata velmi rádi. Uprostřed vyšetřování se s pejskem pomazlí, vlídně na něj promluví apod. Doktorka se při komunikaci s klienty neustále upřímně usmívala.

A tak si odnáším nejen papír, popsaný používanými léky a inspirací, ale i zajímavé zážitky a přátelství těchto dvou skvělých lidí.